* * * K * O * M * P * A * S * * *

Kapitola III.
Těla, rasy, rozdíly.

Když už mluvíme o těchto věcech, předpokládá se, že každý kdo toto čte, má už nějaké vědomosti o duchovních otázkách. Já vím, že tomu tak není. Rozdíl je právě v tom, jak hluboké tyto vědomosti jsou a z jakého zdroje pocházejí. 
Jsou mezi vámi tací, kteří vědí o čakrách a auře. 
A pak jsou i tací co poznali zatím pouze jediný fakt, a to že existuje nějaký Bůh jakožto energie, která propojuje vše živé do jednoho celku a bez kterého by žádný život neexistoval. 
Rozdílnost této sumy informací už nastřádaných během života je dost závažná, ve smyslu jakému výkladu je čtenář schopen porozumět a kdy se ztratí v textu, protože co je jednomu samozřejmé, bude pro druhého nad jeho síly. 
Proto se pokusím popsat vše co vím, co možná nejsrozumitelněji pro širokou většinu. Sami si vyberte, které informace jste schopni pobrat.

Lidé mají ponejvíce zcestných a různě zběsilých představ o mimozemšťanech. 
Ve Star Wars a dalších filmech se objevovali tvory bizardních tvarů, velikostí i druhových vlastností. 
Většina těchto filmů byla inspirována ze zóny vymístění a nejméně půlka těch tvorů je výplodem fantazie spisovatelů, ne-li víc. 
Avšak celou lidskou historií prochází několik tvorů, které se vyskytují jak v pohádkách, tak v mytologiích různých kultur našeho světa. Ti jsou skuteční. 
Třeba mimozemšťané s modrou nebo zelenou kůží. 
Další se špičatýma ušima.
Další vzrůstově větší či menší, než lidé. 
A tak podobně. 
Někteří jsou výsledky genetických pokusů. Jiní jsou obyvateli zóny vymístění. A malé procento podivných bytostí legend země jsou tzv. andělé, čili obyvatelé pravého stvoření. 
Nemíním teď ale zabruslit do popisování mimozemských druhů. K tomu se dostanem později. 
Teď mám v plánu popsat jednoduché rozdíly mezi těly 3D, ve kterých jsme a těly z vyšších dimenzí.

Myslím, že každý člověk zná základy fyziologie svého těla, alespoň zběžně. Kosti, krev, vnitřní orgány, kůže, nervová soustava, mozek. Pro přesnější informace navrhuju studium biologie, v hmotném ohledu mají lidé informací dost. 
Méně lidí už ví o existenci čaker a ještě méně si je vědomo aury. 
Úplně nejmenší procento vnímá existenci duše a ducha.

To co o lidském těle 3D většina lidí neví je, že máme určitá energetická kontaktní místa nazývané běžně čakry. Kromě krevního řečiště a nervové soustavy máme ještě energetický oběhový systém, který jsou vědci sice schopni zachytit i přístroji, ale lékařská věda se jím nezabývá. Z jednoduchého důvodu. Naši lékaři nejsou učeni a placeni za léčení našich nemocí, ale jednoduše „léčí“ pouze příznaky a důsledky nemocí, ne však příčinu. A už vůbec nejsou pobízeni k předcházení příčinám nemocí. Proč? Jsem si jistá, že mnoho lékařů o tom ani neví, nebo to snažně ignorují, ale z medicíny se stal prostě biznis. A pro biznis by nebylo dobré, kdyby lidé byli zdravý. To by pak zmizel příliv peněz, které lidé denně investují do léčení svých nemocí a potíží a nikdo by se tak nenabalil.

Vraťme se ale k našemu tématu. 
V každém těle je nutné, aby energie proudila tak jak má. Máme 7 hlavních čaker umístěných podél míchy a každá z nich je centrem pro určitý druh energie. V poslední době se asi ponejvíce mluví o energii Kundalíny. Toto je základní a první čakra, umístěná na spodku páteře a logicky souvisí i se sexualitou, nebo taky životní energií. Pak je dosti známá srdeční čakra a sedmá, korunní čakra.

Seznam hlavních čaker : 
1. Kořenová „Já jsem“ 
2. Sakrální „Já cítím“
3. Solar Plexus „Já dělám“ 
4. Srdeční „Já miluji“ 
5. Komunikační „Já mluvím“ 
6. Třetí oko „Já vidím“ 
7. Korunní „Já vím“

Kromě těchto, dá se říct čakrových center, máme ještě spoustu dalších vedlejších čaker, větších i menších. Třeba čakry na dlaních je možné použít i ke sdílení velice intimních informací, nebo taky k usmernění léčivé, nebo naopak smrtící energie. To záleží na záměru s jakým se dotýkáme druhého člověka. 
Zvyk podání rukou jako akt projevu přátelství a důvěry není náhodný a ani nesmyslný. Ve skutečnosti se v prapůvodní formě jednalo o kratičké spojení energií dvou lidí, kteří tak okamžitě věděli co za člověka před nimi stojí. 
Nebo třeba objetí, doslova srdce na srdce je kontaktem mnohem hlubším, u kterého je možné sdílet pocity od náklonnosti až po lásku.
Tohle je ale způsob komunikace až druhého stupně.

Ten první stupeň komunikace začíná už při přiblížení se k nějakému člověku. Na vzdálenost několika metrů můžeme vycítit, kdo stojí před námi. A to díky tomu, že můžeme vnímat auru daného člověka. 
Aura je energetický obal člověka, čili energie, kterou podvědomě a automaticky vyzařuje. Názory na to jaká je, jakou má barvu, nebo jak daleko dosahuje se výrazně liší. Ovšem pravda je taková, že dosah aury se u každého jedince liší, ale zároveň informace, že by aura dosahovala několika metrů a víc, je trochu přitažená za vlasy. Je však možné ji ucítit i na velkou vzdálenost, když se jedná o osobu se silnou aurou. 
To právě aura vypovídá o člověku tolik, že někteří lidé nás přímo přitahují, jiní nás odpuzují už na první pohled.

Usměrněním a ovládnutím této energie jsou mnozí jedinci schopni buď léčit druhé, nebo jimi manipulovat a případně je okrádat o životní energii. O tom se už také napsalo mnoho různých článků. Například energetičtí upíři, někteří to dělají vědomě, jiní podvědomě. V článcích se píše jak se jim bránit, nebo jak je rozpoznat, ale jakoby nikdo neuvažoval, jak tito upíři vznikli a čeho vlastně v zásadě využívají ke svému parazitování. 
Faktem je, že mezi všemi lidmi a tvory vůbec je spojení. Jeden zdravý člověk, který by věděl co dělá a byl si vědom sám sebe, by mohl třeba poskytnout energii jinému nemocnému člověku. Energie mezi lidmi je do určité míry sdílená i na nevědomé úrovni. Energie proudí i mezi lidskými jedinci a tímto svým prouděním se násobí. Je však nutné aby navzájem sdílené energie harmonizovali. Upír ve své podstatě jenom zvýší odběr energie a zamezí zpětné vazbě. To je právě ono parazitování. Docela často se nemocní lidé stanou takovýmito parazity=upíri, vysávajícími své rodiny, ale sami o tom nevědí. 
A jak a proč se člověk promění v upíra? Izolací. Člověk se natolik snaží oddělit od všeho venku, že nakonec si uškrtí spojení se zdrojem a energii potřebnou pro život musí hledat někde jinde. Je to podobný efekt jako u padlých bytostí, které se hodně izolovali od Zdroje života. 
Každopádně na tohle téma by se dalo napsat několik knih a ještě pořád by nebylo obsaženo celé téma. 
Jak se nestát upírem když už jsme nemocní? Jednoduše. Smířit se se svou nemocí, nebo únavou a přijmout tento stav jako fakt, bez sebelítosti. Naproti tomu přijetí svého stavu neznamená, že se člověk přestane snažit žít, nebo že se má vzdát. To v žádném případě. Pouze se musí v takovém případě obrátit na Zdroj života s žádostí o pomoc. A při samotném procesu léčení Zdrojem života a niterním rozhovoru s Bohem se člověk často krát mnohému naučí a pochopí proč k takové situaci, v jaké se ocitl, došlo.

Tak tedy pokračujeme dál, co se týče rozdílů těl. 
Čakry a aura jsou právě tím co je stejné u těl 3D a všech ostatních ve vyšších dimenzích. 
Rozdíly jsou zde například v rozmnožování, nebo ve schopnosti zpracovat a udržovat energii. Faktem je, že lidská těla 3D jsou jednak geneticky upravena (spíš znetvořena) a jednak poškozena životem, prostředím, jedy, atd. 
V naší stravě je tolik toxinů, že i kdyby náš trávící systém byl nepoškozen, nebylo by možné strávit celou potravu. V ostatních méně hmotných dimenzích je možné potravu buď strávit beze zbytků, nebo už ani není potřeba a tělo žije z energie, které má vždycky dost díky spojení se Zdrojem.

V tabulce v obrázcích jsou popsány další rozdíly mezi těly 3D a vyššími dimenzemi.